Papoušek Královský

Papoušek královský bývá v domácnostech často držen jako zcela ochočený mazlíček. V přírodě bývá běžně k vidění v parcích a zahradách na předměstí Austrálie.

Dává předost životu ve stromech ale spatřen může být i na zemi při sběru potravy. Nejčastěji se vyskytují v párech nebo hejnech čítajících pár kusů. Navštěvují zahrady, zalesněné plochy, parky či deštné lesy. Páry hnízdí nejčastěji v dutinách eukalyptových stromů. Jako vystýlka jim slouží hobliny vznikající při úpravě kotliny. Volně žijící papoušci královští jsou vcelku plašší, živí se ořechy, semeny, ovocem, bobulemi, nektarem a pupeny. Pokud si přejete chovat tyto ptáky potřebujete velkou voliéru nebo alespoň klec s minimálními rozměry 60x60x80 cm. Pokud ale přistoupíte k tomuto řešení musíte počítat s tím, že bude váš papoušek potřebovat dlouhodobý každodenní prolet mimo klec a i tak nebude ve 100% kondici.

Nejvíce se jim ale bude dařit v prostorné chráněné venkovní voliéře, s rozměry 1,5x5x0,7 m (ŠxDxV). Jako u většiny ptáků jim k přenocování a úkrytu poslouží nabídnutá budka. Nesnáší dlouho trvající chladné a vlhké počasí. Ve voliéře se doporučuje chov pouze jednoho páru tohoto druhu, tolerovat se však budou např. s bažanty, pap. nádhernými a eclectusy. Papoušek královský musí dostávat pestrou stravu. Běžná krmná dávka musí být obohacena o různé ovoce, luskoviny, a zeleninu. Jen tak z něj učiníte zdravého, přátelského a krásně zbarveného společníka.

Co se vůbec zbarvení týče je u obou pohlaví pozoruhodné, s mnoha sytými barvami. Samci jsou jasně červeně a oranžově zbarveni na hlavě, krku a spodní straně těla. Jejich záda a křídla jsou zelená, zadek a ocas modrý. Oči mají žluté. Končetiny s prsty jsou stejně jako u samic šedé. Zobák samiček je rovněž šedý, kdežto u samců převážně červený s černými okraji. Samice papoušků královských jsou zbarveny stejně jako samci, výjimku tvoří jejich hlava a horní strana ocasu, ty jsou tmavě zelené.

Papoušek královský pochází z východní Austrálie. První, kdo tento druh popsal byl v roce 1818 Lichtenstein. Dnes je jejich přírodní lokalita velkou měrou nahrazena zemědělskou půdou. Farmáři je tento druh považován za škůdce protože dokáže zlikvidovat velké množství obilnin na polích a ovoce v sadech. V minulosti docházelo ke křížení s papoušky horskými či nádhernými. V přírodně jsou odchovy pozorovány v červenci i lednu. Hnízdní dutiny mívají vletový otvor poměrně nízko od země.

Pro odchov v zajetí jim poskytneme budku vysokou až 2m! Jako substrát do budky použijeme dřevěné hobliny smísené s rašelinou. Samec se začne samici dvořit a harmonizující pár, připravený k hnízdění, si obsah budky upraví dle vlastních představ. Kladnou odezvou na samčí dvoření je skutečnost, že samice příjme jeho pokusy o krmení. Snůška papoušků královských čítá nejčastěji 3-5 mírně lesklých vajec. Nezřídka se stane, že některé z vajec rodiče rozbijí, může za to jejich nemotorné chování při vstupu do budky. Proto se pro tento druh doporučuje mírný sklon budky a problém s rozbíjením vajec je tím zcela vyřešen. Délka sezení na vejcích se pohybuje kolem 20 dnů, samec v tomto období navštěvuje samici v budce, ale ta přesto po celou dobu zahřívá snůšku sama. Mláďata opeří asi po 35 dnech a samec je ve voliéře doprovází a učí létat. Mláďata se do věku 6-ti měsíců podobají samičce. Po uplynutí této doby začne hlavička samců červenat. Hnízdit bychom měli nechat tento druh až po 3 letech života, přestože samice jsou pohlavně dospělé již dříve.